Tisková zpráva o konání XXIV. ročníku Královského stříbření

O víkendu 20. - 21. června 2015 se konal XXIV. ročník Královského stříbření Kutné Hory. Dramaturgie této historické slavnosti nově přistoupila na princip návratu do minulosti a postupného opakování historického dění v letech 1395-1414. Královské horní město Kutná Hora proto prožívalo svůj letošní dvoudenní fiktivní příběh příjezdu a pobytu českého krále Václava IV., královny Žofie Bavorské, jejich dvořanů a rytířů přesně v roce 1395.
Návštěvníci spolu s účinkujícími se tedy prostřednictvím děje scénáře hlavního programu navraceli zpět do doby přesně 600 let vzdálené od roku zápisu Kutné Hory na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Velkou změnou v konání akce bylo též její umístění. Jelikož park pod Vlašským dvorem, místo, kde se tato výpravná slavnost každoročně odehrává, podstupuje v letošním roce rozsáhlou regeneraci zeleně a opravu, konal se XXIV. ročník slavnosti, a to přímo symbolicky, v rozsáhlém areálu vzniklém propojením magického parku kolem chrámu sv.Panny Barbory a příjemných zahrad Jezuitské koleje. Také gotické uličky historického centra ožily barevnou atmosférou lucemburského období, neboť jimi procházely četné historické průvody.

Za slavnostního vyzvánění zvonů katedrály sv. Panny Barbory, halasného troubení a bubnování přivítali v sobotu dopoledne krále s královnou spolu se zástupy diváků i „Horníci“, tj. středověcí měšťané Kutné Hory. U královské tribuny uvítal Václava IV. královský rychtář, mincmistr Petr z Píska, zástupci havířských i mincířských cechů, měšťané i šlechta. Diváci s úsměvem kvitovali , že krále přišel v jeho městě stříbra pozdravit i zástupce moderní současné doby - hejtman Středočeského kraje Ing.Miloš Petera, který však, podle krále, měl poněkud podivný, době neodpovídající oděv. Hejtman přislíbil, že „jeho krejčí“ se v příštím roce polepší. Jako každoročně přijelo králi složit své holdy i rytířstvo a tradičně si vyžádalo uspořádání pěších i jezdeckých rytířských turnajů. Velký průvod královského dvora, rytířů na koních, hudebníků, herců, patriciátu, havířů a mincířů ve slavnostních perkytlích a s cechovními praporci, doprovázený stovkami diváků, vyšel potom z programového areálu a zamířil za velkého halasu a volání zdravic uličkami historického centra města ke Královské mincovně ve Vlašském dvoře.
Program pobytu krále Václava v jeho oblíbeném městě proběhl ve slavnostním duchu, naplněn zábavou i povinnostmi. Král Václav přijel do města Horníků s úmyslem ubezpečit se o věrnosti Horníků, poděkovat jim za jejich podporu v době jeho zajetí Panskou jednotou, ale také za svými obvyklými povinnostmi. Tou byla především kontrola práce v mincovně a dolech a uspořádání královského soudu nad těžkými zločinci. Svou náklonost vyjádřil hornickému stavu král nejen tím, že přísahy zvolených starších cechů havířských a mincířských přijal přímo on sám osobně, ale též tím, že výslovně Kutné Hoře udělil privilegium užívat od tohoto okamžiku erb používaný na pečeti města i na městském praporci.

Čas v Kutné Hoře však chtěl král především strávit mezi svými oblíbenými Horníky, a tak, jak bylo i jeho zvykem, vrchovatě si užívat zábavy a pověstné pohostinnosti havířů i mincířů. Dvoudenní pobyt krále proto proběhl v duchu a náladě odpočinku a zábavy, nechyběly turnaje pěší i koňmo, hudba, tanec, exhibice vlajkonošů, předvádění sokolnického umění a, samozřejmě, i hodování a divadlo pro krále. V sobotu diváky potěšilo oblíbené „sportovní utkání“ mincířů proti havířům v „koulené“. Tradičním vyvrcholením sobotního programu byla magická svatojánská dvorská slavnost, zakončená před půlnocí slavnostním ohňostrojem, který za zvuku hudby ozářil nad hlavami všech diváků a účinkujících věže katedrály sv. Panny Barbory a dominantní stavbu Jezuitské koleje.

Nedělním ránem se nesl od chrámu sv. Panny Barbory hlas zvonů. Jako každoročně svolával krále s jeho dvorem, Horníky i všechny přítomné návštěvníky Kutné Hory k tradiční „stříbrné mši“. Pobyt krále v jeho městě dál pokračoval zábavou dvorskou i lidovou.

Barvitou atmosféru v rozsáhlém programovém areálu kolem katedrály i v zahradách Středočeské galerie Gask, v níž na sebe navazovala nepřetržitá řada turnajů, hudby, tance, slavností, her i středověkého divadla, doplňoval i rozsáhlý a pestrý stylový historický jarmark.

Královské stříbření Kutné Hory si nenechali ujít především jeho tradiční příznivci a obdivovatelé a milovníci historie. Kromě těchto věrných každoročních návštěvníků, přihlížejících ději většinou již ve svých vlastních dobových kostýmech, zavítaly na stříbření opět stovky a stovky nových diváků z tuzemska a prakticky celého světa. Divácké řady tvořily i celé zahraniční zájezdy. Mnozí přicházeli i proto, aby viděli slavnost v novém magickém prostředí přímo u katedrály zasvěcené patronce horníků. Bohatost a kvalita programu, barevnost slavnosti s její nádherou kostýmů a výpravy mnohé doslova oslnila. Obdivovali atmosféru a mnozí plánují opět se do Kutné Hory na stříbření vracet.

Jako vždy, i letos hostilo stříbření řadu významných osobností z Čech i zahraničí. Početně byli zastoupeni zástupci Krajského úřadu Středočeského kraje, především hejtman, Ing. Miloš Petera s doprovodem své tiskové mluvčí, tradičně i se svou rodinou a v gotickém kostýmu Ing. Z. Moravčíková, náměstkyně hejtmana a starosty KH. Dále jako nadšený divák a taktéž v dobovém kostýmu radní Ing. Z. Štefek se svým synem a další a další. Stříbření navštívili dále zástupci Těžební unie České republiky, dále četní zástupci sponzorů akce a hl. mediálního partnera televize NOVA. Ta byla zastoupena dokonce některými členy vedoucího managementu. Stříbření jako vždy sledovala řada novinářů a fotografů vyslaných nejen ostatními mediálními partnery (např. novináři z Itálie), ale např. jej natáčela pro své potřeby a následnou prezentaci i japonská televize, Česká televize, tvůrci různých dokumentárních filmů atd.

Počasí však bylo k tomuto ročníku poněkud zlomyslné. Kutné Hoře se nevyhnuly četné přeháňky a intervaly s vysloveně nízkými teplotami s prudkým větrem střídala období pálícího slunce. Přesto nebyli diváci odrazeni a s nadšením prožívali i za ztížených podmínek víkend uprostřed atmosféry středověku a plný dobové zábavy. I přes nejrůznější technické překážky (kdy moderní svět přetížený digitálními sítěmi narušoval spolu s mohutnou budovou katedrály signály pro ozvučení živého slova) a proměnlivost počasí byl program divákům proveden kompletně, beze změn a zaznamenal obrovský úspěch.

XXIV. Královské stříbření Kutné Hory navštívilo 6 207 platících návštěvníků, z toho 269 kostýmovaných se zvýhodněným dvoudenním vstupným. Dále akci zdarma shlédlo dalších cca 3.500 - 4.000 dětí od 0 do 6ti let bez kostýmu a kostýmovaných do 10ti let. Bylo rozdáno přes 800 průkazek volného vstupu pro hosty a partnery akce, umožňujících návštěvu programu v sobotu či neděli. Po oba dny konání akce byly pro nositele vstupenek i průkazek připraveny bonusy ve formě zvýhodněného vstupné do některých z objektů Českého muzea stříbra v Kutné Hoře a do Vlašského dvora.

Realizaci a program zabezpečovalo 248 smluvních i dobrovolných účinkujících, u více než 100 stánků nabízelo stylové zboží a občerstvení cca 200 trhovců. Technické a organizační zázemí zajišťovalo celkem 68 osob a pro dokumentaci akce bylo rozdáno celkem 48 průkazek vstupů zástupcům různých médií (NOVA, ČT, Rádio Blaník, Český rozhlas, Obzory Kutnohorska, Deník, Portál Máme rádi Kutnou Horu, Japonská TV ASAHI, fotodokumentace z.s., ad.) Celkem tedy svůj „historický víkend“ na stříbření v Kutné Hoře jako divák, host či jako osoba podílející se na realizaci celé akce strávilo cca 10 a půl tisíce osob.

Pořadatelé stříbření opět poskytli v areálu programového prostoru možnost prezentace řadě charitativním subjektům.

Propagace Kutné Hory prostřednictvím stříbření probíhala po několik měsíců na desítkách nejrůznějších internetových portálech domácích i zahraničních, na akci vypravily České dráhy speciální historický motorový vláček.

Závěrem lze konstatovat, že tradiční historická slavnost Kutné Hory i přes letošní velmi těžké technické a realizační podmínky proběhla úspěšně a dokázala, že neodmyslitelně patří ke Kutné Hoře.

S. Hrabánková